Žralok bělocípý je velkým, až třímetrovým a stošedesátikilovým žralokem z čeledi modrounovitých. Žije v tropické části Indického a Tichého oceánu, často v okolí ostrovů a korálových útesů, kde se potápí do hloubky od třiceti do osmi set metrů, přičemž mladší jedinci žijí spíše v pobřežních mělčinám, zatímco ti dospělí v hloubkách větších.

Tento žralok má bíle zabarvené okraje ploutví, robustní, středně protáhlé tělo, široký rypec, velké oči a pět žaberních štěrbin. První hřbetní ploutev má velkou a trojúhelníkovitou, prsní ploutve pak vcelku dlouhé a na konci zašpičatělé. Tělo je zbarveno do modrošeda, s bronzovým leskem nahoře a bílým dole, na břiše jsou po stranách dva jemně bílé pruhy. V čelistech jsou dvě řady po dvanácti až čtrnácti zubech, horní zuby jsou trojúhelníkové a široké s hrubým zoubkováním, zatímco ty spodní jsou se zoubkováním jemným.

Jedná se o agresivní typ žraloka, jenž se živí rybami, hlavonožci i menšími druhy žraloků, starší kusy plavou pomaleji a živí se spíše kořistí bentickou. Často se pohybuje poblíž skupin jiných lovících žraloků a krade těmto úlovek, jsa díky své agresivitě schopen v boji o potravu porazit i většího žraloka jiného druhu. V přítomnosti potravy je pak tento někdy potenciálně nebezpečným i člověku, k němuž se někdy zvědavě přibližuje, v posledních letech však byly zaznamenány jen čtyři útoky na člověka a ani jeden nebyl smrtelný.

Samice tohoto žraloka, jež bývají větší než samci, rodí ob rok v létě od jednoho do jedenácti zhruba půlmetrových mláďat. Tomu předcházejí námluvy zahrnující v sobě i kousání, jímž si samec při kopulaci přidržuje samici, a asi roční březost.

Tento typ žraloka je považován za téměř ohrožený druh.