Žralok dlouhoploutvý je velký žralok z čeledi modrounovitých. Žije v mořích a oceánech v subtropech a tropech, hlavně v hlubokých vodách, ovšem setkat se s ním lze i u pobřeží. Je agresivním a jedním z pro člověka nejnebezpečnějších žraloků.
Žije hlavně v teplých, hlubokých a otevřených vodách, opouští lokality, v nichž se voda ochladí. Většinou je v horních vrstvách oceánů, v maximálně stopadesátimetrové hloubce. Žije samotářsky, hejna vznikají jen v místech s větším výskytem potravy.
Má typické žraločí tělo, pouze poněkud zploštělé, s bronzovou, hnědou nebo namodralou kůží a bílým břichem. Běžně dorůstá dvoumetrové velikosti, může být ale i čtyřmetrový, s hmotností do sto sedmdesáti kilogramů, samice bývají větší než samci. Má dlouhé, nápadně zaoblené a křídelnaté prsní a hřbetní ploutve, většinou s bílými špičkami, u mladých jedinců někdy s černými tečkami. Tlama je zaoblená, v dolní čelisti jsou vcelku malé trojúhelníkovité zoubkované zuby v počtu třinácti až patnácti na každé straně; v horní čelisti jsou zuby rovněž trojúhelníkovité, ale výrazně větší a širší, na každé straně čelisti jich je čtrnáct nebo patnáct. Oči jsou kulaté, chráněné blánou.
Živí se především hlavonožci a kostnatými rybami, jako jsou delfíni, plachetníci, marlíni, tuňáci či makrely, ale i mořskými želvami, ptáky, plži, korýši a mršinami. Pronásleduje hejna kytovců a tuňáků a útočí na kořist, raději útočí i v případě možného ohrožení, než aby vyčkal vhodnější kořisti. Často se přetahuje o kořist se žraloky hedvábnými, v boji o potravu dokáže vyvinout mimořádnou rychlost, ač jinak plave vcelku pomalu. Aktivní je v kteroukoliv denní dobu.
Na severozápadě Atlantiku a jihozápadě Indického oceánu se páří začátkem léta, v Tichém oceánu zřejmě ještě déle. Embrya se vyvíjejí v děloze a po roční březosti se rodí živá mláďata, a to vesměs od jednoho do patnácti šedesáticentimetrových mláďat. Samci jsou pohlavně dospělí při velikosti jeden a třičtvrtě metru, samice jako dvoumetrové.
