Savec a mrštná šelma nosál červený žije v různých lesích a občas i na svazích hor v Jižní Americe. Dorůstá tří až sedmi kilogramů a pětatřiceti až devadesáti centimetrů, ocas bývá až skoro sedmdesáticentimetrový.

Má dlouhý a zašpičatělý čenich, kterým neustále pátrá kolem sebe, zadní končetiny jsou delší než přední a jsou zakončeny lysými chodidly s částečně srostlými prsty a velkými drápy. Částečně chápavý ocas slouží hlavně k udržování rovnováhy v korunách stromů, při pobytu na zemi bývá kolmo vztyčen.

Ze smyslů využívá nosál především výborný čich, jenž uplatní zvláště při hledání potravy, jíž může být cokoliv stravitelného, od různých plodů až po větší hlodavce, nejlépe však živočichové žijící v půdní hrabance.

Co se života týká, tvoří samice a mláďata nosála červeného čtyř- až dvacetičlenné skupiny, zatímco samci bývají samotářští. Samci, kteří bývají větší než samice, mají totiž, co se mláďat týká, sklon ke kanibalismu a proto jsou při jakémkoliv pokusu proniknout do „dámské společnosti“ vyháněni. Pouze v době páření jsou samci v omezené míře do takové skupiny vpouštěni.

Následná březost trvá sedmasedmdesát dní a krátce před vrhem opouští samice skupinu a staví si na stromě hnízdo, v němž se svými dvěma až sedmi sto- až dvousetgramovými mláďaty tráví prvních pět týdnů jejich života, než se všichni opět připojí k původní skupině. V roce a čtvrt dorůstají mláďata velikosti svých rodičů.

Mohou se pak dožít až osmnácti let.