Před lety jsem měla daleko víc času na psaní článků. Nedávno jsem je projížděla a některé jsou stále aktuální a mají co říci. Trochu jsem je oprášila, aktualizovala a můžete si je přečíst i tady na Meredit.cz. U dnešního jsem přemýšela, zda ho zařadit do rubriky Rodina – Výchova dětí, nebo Volný čas – Chovatelství. Protože jak rodiče, tak chovatelé pejsků jsou velmi důležití a měli by svým přístupem chránit zároveň jak děti, tak zvířata.

Četnost zpráv v médiích o tom, jak nějací psi pokousali, roztrhali či dokonce zabili nějaké dítě, se za poslední roky nezměnila. Na zprávy v televizi se nedívám. Na zprávy na internetu mám čas jen někdy, přesto každou chvíli na něco podobného narazím i dnes. Nedávno to byla zpráva o zabitém chlapci v Maďarsku. Někdy za to může nezodpovědný majitel psa, který nezajistí, aby se jeho pes nedostal ven za plot. Někdy naopak rodiče, kteří nenaučí dítě jak se k cizím (a nejenom k psům) chovat s respektem. Jen těžko se můžeme divit psu, že pokouše dítě – vetřelce, které přelezlo plot do cizí zahrady. Ale jak tedy děti připravit na takové setkání?

Prevencí k bezpečí

Všechny děti by měly být učeny respektovat jiné živé bytosti, ať už jsou to zvířata nebo lidé. Od narození se děti potřebují dozvídat, že některé věci nejsou povolené, a musí se učit jemnosti a citlivosti vůči druhým. V tuto chvíli mám na mysli jemnost fyzickou. Dokonce, jestliže se ve vaší domácnosti zvířata nevyskytují a ani je neplánujete, by se vaše děti měly vše učit preventivně. Jednoho dne se i ony setkají se zvířetem, možná to bude zvířátko někoho známého v bezpečném a zvladatelném prostředí anebo naopak úplně cizí pes při setkání na ulici, kde vy nebudete hned po ruce.

Začínáme od základů

Když se vaše dítě blíží ke psovi, ukažte mu, že pes je mazlíček. Něžné stvoření. Nenechejte je tahat pejska za uši nebo kožešinu, ale musí se kožíšku jemně dotýkat, hladit ho. Nenechejte též dítě zpočátku sahat zvířeti na hlavu. Ještě nemá vycvičenou citlivost a zvíře by při hrubším stisku mohlo zaútočit. A ujistěte se, zda dítě ví, že ocas není na tahání. Jestliže má vaše dítko hrubý a drsný stisk, trénujte zpočátku na plyšovém zvířeti.

Správný přístup ke zvířeti

Děti teprve časem pochopí, jak se správně a s respektem ke zvířatům přibližovat. Tak jako všechno ostatní i toto své dítko musíte naučit. Jaký je vhodný způsob přibližování se ke zvířeti? Nejprve přijďte blíže k vlastníkovi zvířete a požádejte ho o svolení pohladit psa. Někteří psi, např. asistenční, vodící apod. se nesmí hladit vůbec. Mnoho lidí to neví a kazí tím výchovu a výcvik těchto psů. Proto se vždy nejprve ptejte.

Když máte svolení psa pohladit, přibližte se k němu pomalu. V žádném případě k němu neutíkejte a nedělejte prudké pohyby. Napřáhněte vaši ruku, dlaní dolů a nechejte ji psa očuchat, zavětřit vás. Tím mu dáváte možnost rozhodnout se, jak blízko se k vám chce dostat. Mnoho psů miluje pozornost, ale první momenty každého nového setkání jsou pro ně kritické. Správným přístupem pravděpodobně docílíte, že pes se k vám bude chtít přiblížit, více se seznámit, tulit a pusinkovat.

Faktor strachu

Prosím, nevychovávejte děti ke strachu ze psů. Dokonce ani v případě, jestliže se jich bojíte vy sami. Dítě, které je naučené se psů bát, může reagovat na setkání se psem na ulici tak, že celou situaci promění ve velmi životu nebezpečnou. Například náhlými rychlými pohyby, křikem, útěkem. Vzpomínám si, že když mi bylo asi 13 let, vyšla jsem si jako obvykle do lesa. Byla jsem sama. Najednou se několik desítek metrů vynořil velký ovčácký pes a šel ke mně. V té době už jsem se cizích psů bála, protože mě jeden pokousal. Proto jsem se dost vyděsila a začala ustupovat a stísněným hlasem jsem psa prosila ať mě nechá. Dokonce jsem se i rozbrečela. Z odstupem času jsem si uvědomila, že zpočátku se pes přibližoval jen zvědavě, ale jakmile poznal můj strach, přikrčil se a začal vrčet. Naštěstí byl majitel ovcí nedaleko a psa včas odvolal. Ale kdo ví, jestli by se mu to podařilo, kdybych se strachy rozběhla pryč a pes za mnou. Naučte děti, aby psa respektovaly. To znamená nevrhat se ke každému cizímu psu, nehladit bez předchozího ujištění a přítomnosti majitele, nehladit známého psa, pokud vrčí apod.

Když se děti setkají s cizím psem bez majitele

Pokud navíc takový pes vypadá divoce a podezřele, mají děti tendenci začít křičet a utíkat pryč. To samozřejmě v žádném případě nesmí udělat. Naopak musí silným a pevným hlasem psovi poručit, aby šel pryč. Udržet si chladnou hlavu je během těchto momentů to nejdůležitější.

Z chování psa zjistíte, co dělat

Co dělá pes? Pokud vás jen sleduje (má vzpřímené uši, kývá ocasem a uvolněný postoj), pak v klidu odejděte. Nehrozí, že by se za vámi rozběhl.

Stojí v hrozivém postoji? Uši sklopené podél hlavy, strnulé tělo, ocas nahoru (ocas se může pomalu pohybovat nebo trčet – tím se nenechejte zmást). Řekněte mu přísným a pevným hlasem: “Lehni!” V žádném případě nedělejte rychlé pohyby. Popudili byste ho k útoku. Začněte pomalu odcházet. Jestliže pes začne postupovat k vám a bude to vypadat, že vás napadne, nebo vás napadne, padněte do “želví pozice” (Udělejte bobek, ruce sepněte vzadu za krkem a lokty zakryjí krk ve předu. Hlava k tělu. Jediné co je odkryté je temeno hlavy a záda. Pokud se dítě dobře kryje, tak ho pes nemá za co chytit) a křičte o pomoc. Rodiče, jestliže dojde k takovéto situaci, musíte dostat za každou cenu psa od dítěte pryč. Nikoli tedy bránit dítě, ale dostat psa pryč. Držet ho za obojek, aby dítě nemohl napadnout a počkejte, až vám někdo přijde na pomoc. Nejprve tedy zneškodnit psa!!! Pak se teprve starat o zranění a zdraví dítěte. Pokud budete bránit dítě, může dojít k daleko četnějším zraněním – pes bude mít volnost v útocích.

Nikdy neutíkejte před psem

Útěkem jen v psovi spustíte pudy. Začne se honit za “kořistí”. I když to v jeho případě bude jen zajímavý způsob hry, pro vás (pro dítě to může mít zdrcující účinky).

Nikdy se nepřibližujte k psovi, když jí

Toto je věc, kterou nám velí i sám zdravý rozum. Ať už máte domácího mazlíčka doma nebo ne, tak toto jsou základní informace a pravidla, které svému dítěti musíte vštípit.

Zároveň je ale důležité, aby sami majitelé psů své chlupaté miláčky od štěněcího věku cvičili, že pes si musí nechat žrádlo vzít. Jednak to snižuje případná nebezpečí, ale zároveň i utvrzuje vaši vůdčí pozici a autoritu nad psem.

Rodiče, nikdy nenechávejte dítě se psem bez dozoru! A to ani v případě, že psa velmi dobře znáte. Nehody se přihodí v mžiku oka a dokonce nejmírnější rodinný pes bude kousat, jestliže má bolesti, nebo jestliže mu právě dojde trpělivost.

Rodiče, prosím, neváhejte zavolat na volně pobíhajícího psa kontrolu. Takoví psi jsou tou nejvážnější hrozbou a ohrožují vás, vaše děti i vaše zvířata. Majitelé psa, kteří se nestarají o to, kde jejich pes pobíhá, nebo ho drží jen na laně, by neměli být majitelé psů nikdy.

Sdílejte
Předchozí článekPanda červená
Další článekNosál červený