Tetřívek obecný je středně velký hrabavý pták, dorůstá velikosti těla kolem půl metru.
Samec je černý s bílými spodními ocasními krovkami, spodinou křídla a úzkou křídelní páskou, červeným hřebínkem a lyrovitým ocasem, samice pak nenápadná, šedohnědá s černým proužkováním.
Žije od Ochotského moře přes Asii až po západní Evropu, hlavně na slatinách, rašeliništích, vřesovištích a lesních pasekách.
Živí se hlavně rostlinnou potravou, ale i hmyzem, a to hlavně na jaře; hmyzem jsou krmena hlavně mláďata.
Samci tetřívka tokají společně na otevřených prostranstvích v období od března do května, pobíhají tam přitom s roztaženým ocasem a spuštěnými křídly, vyskakují do výšky a bojují spolu navzájem, aby se pak ten nejúspěšnější z nich spářil s většinou samic v okolí.
Hnízda staví tetřívci na zemi, v úkrytu v rostlinstvu, a samice do nich snášejí až deset skoro pěticentimetrových vajec, na nichž následně sedí samice sama, než se z nich po necelém měsíci začnou líhnout mláďata, jež již ve dvou letech umí létat. Samice také mláďata vodí. Rodina spolu žije až do srpna nebo září, kdy se tato mláďata oddělují a vytvářejí malá hejna podle svého pohlaví.
