Tento chudozubý savec žije ve spleti lián v tropických pralesích na americkém kontinentu, v oblasti od Kolumbie a Guyany až po Peru a sever Brazílie.
Je natolik uzpůsoben životu na stromech, že se téměř nedokáže pohybovat po zemi, a to navzdory tomu, že má velkou sílu v předních končetinách. Končetiny, jež lenochoda při chůzi neunesou, mají úzká chodidla a mohutné srpovitě zahnuté drápy, na předních končetinách dva a na zadních tři. Proto lze lenochoda uvidět na zemi málokdy, většinou jen při jeho stěhování se na jiný strom. Dokonce umí lépe i plavat, než chodit.
Hlava se může díky většímu počtu obratlů otáčet až o 270 stupňů.
Srst mu roste zpravidla od břicha ke hřbetu, díky čemuž po ní snadno stéká dešťová voda, v srsti lenochodovi rostou mikroskopické řasy, jež ji zelenavě zbarvují.
Celkově pak lenochod dorůstá až pětaosmdesáti centimetrů a až osmi kilogramů.
Lenochod tak tráví skoro celý život zavěšen hlavou dolů v korunách stromů. Žije hlavně v noci a s výjimkou doby páření samotářsky. Samec si značkuje teritorium výměškem z řitních žláz a také močí.
Březost trvá pět až šest měsíců a rodí se jedno tří- až čtyřsetgramové mládě, jež je asi měsíc kojeno a půl roku nošeno matkou na její hrudi. Dožívá se zpravidla osmadvaceti, vyjímečně však až čtyřiceti let.
Lenochod se živí hlavně listím, pupeny a ovocem, vyjímečně i malými živočichy. Naplněný žaludek představuje až třetinu lenochodovy tělesné hmotnosti a trávicí proces trvá sedm až třicet dní.
