Hoko korunkatý je cizokrajný plachý pták z čeledi hokovitých. Žije v pravidelně zaplavovaných oblastech nížinných deštných pralesů podél Amazonky v Kolumbii, Peru, Ekvádoru, Brazílii a Bolívii.
Jeho život je s vodou úzce spjat a tento se nikdy nevyskytuje dále než tři stovky metrů od nejbližší řeky.
Dorůstá osmdesáti až devadesáti centimetrů a váží až dva a půl kilogramu. Je převážně černý, samec však má bílou spodní část břicha a část ocasu, zatímco samice je v těchto místech skořicově hnědá. Peří pak může být i slabě bílé mramorované a nohy šedivé. Samec má po stranách obou čelistí zobáku i nápadné oranžové až šarlatové lalokovité chrupavčité výrůstky a kulatý výrůstek na horní čelisti u kořene stejné barvy, mladí samci jsou tu žlutí, a samice mají jen oranžově až červeně zabarvené ozobí. Hokův zobák je silný, na konci se zahnutou špičkou, na hlavě je ze vztyčeného peří tvořená korunka, výrazná duhovka je tmavohnědé barvy.
Hokové poměrně špatně létají, takto zdolávají jen krátké vzdálenosti mezi stromy.
Na stromech, po nichž se pohybují nečekaně obratně a na něž vzlétají v případě ohrožení, hřadují a stavějí sí tam i nevzhledná hnízda. Do těchto hnízd snášejí samice po námluvách a páření dvě až šest vajec, z nichž se po měsíci zahřívání pouze samicí líhnou mláďata, jež pak s rodiči žijí ještě asi rok, než se rozptýlí po blízkém okolí. Samci, kteří někdy mívají i více samic, zatím po dobu hnízdění hlídají území.
Pohlavně mláďata dospívají ve dvou letech života a v zajetí se mohou dožít až dvaceti let.
Jedná se o všežravce živící se plody, semeny, rybkami, hmyzem a korýši vyskytujícími se na březích vodních toků a v oblastech lužních lesů. Potravu hledají v párech či malých skupinkách s mláďaty.
Ve volné přírodě patří mezi ohrožené druhy.
