Fregatka je vodní pták žijící u všech tropických a subtropických moří, v některých oblastech však pouze sezónně v souvislosti s dostatkem vhodných ryb. Ač dobře létá, přičemž plachtí na teplých stoupavých vzdušných proudech, nevzdaluje se daleko nad moře a k odpočinku se vrací na pevninu.
Je to velký, devadesáti- až stopatnácticentimetrový pták vážící od šesti set gramů do půldruhého kilogramu, rozpětí křídel může být až dvouapůlmetrové. Samice bývají větší a těžší než samci. Křídla jsou dlouhá, úzká a špičatá, ocas složený z dvanácti per je dlouhý a hluboce vidličnatý, hlava malá a krk krátký, zobák dlouhý, válcovitý a na konci hákovitě zahnutý. Nohy jsou vcelku krátké, u samic bílé nebo červené a u samců černé nebo hnědé, mezi prsty s drápky jsou plovací blány. Peří na těle bývá lesklé, černé nebo hnědé, samice jsou na břiše či hrudi bílé a samci mají pod hrdlem pružný, v době námluv červený a nafouknutelný vak, jímž lákají samice.
Fregatky loví zobákem za letu, na vodě nepřistávají ani se nepotápějí. Špatně plavou a jejich peří snadno vlhne, loveny jsou jimi tedy jen ryby vyskakující z vody nebo plující těsně pod hladinou. Mimo ryb mohou fregatky ulovit i chobotnice, medúzy a malé želvy, sbírají i plovoucí mršiny nebo sledují rybářské lodě a čekají na jejich odpad. Někdy rovněž za letu kradou potravu ulovenou jinými ptáky, což se ale nestává často, kradou také vejce a mláďata jiných ptáků a někdy i ptáků vlastního druhu.
Mimo špatné schopnosti plavat se pohybují špatně i po souši a jejich nohy jsou uzpůsobené jen k sezení na větvích, kam přistávají proto, že nedokážou vzlétnout z rovné plochy.
Hnízdí v koloniích tvořených i tisíci párů, hnízdí i spolu s jinými druhy ptáků, a to na tradičních místech, na opuštěných ostrůvcích, skalnatých útesech a jiných dravcům nepřístupných místech. K zahnízdění dochází v době maximálního výskytu potravy. Samci se během námluv shromážděni ve skupinách předvádějí přelétávajícím samicím, jež si z nich vybírají a usedají k vyvolenému. Po několika dnech společných procházek pak páry stavějí hnízdo z větviček, listí, trávy, mořských řas a peří na stromech, keřích nebo skalách; samec snáší materiál a samice hnízdo staví a hlídá. V hotovém hnízdě následně dochází k oplodnění a samice sem klade jediné vejce, na němž oba rodiče sedí řádově čtyřicet až pětačtyřicet dní. Vylíhlé mládě je zcela závislé na krmení, zahřívání a ochraně od rodičů, kteří jsou s ním měsíc nepřetržitě a poté se k němu vracejí jen s potravou a navečer. Po třech až čtyřech měsících od narození se samec odděluje, ve čtyřech a půl až devíti měsících se mláděti změní peří a toto je tak schopno opustit hnízdo, jsa matkou dokrmováno ještě devět až patnáct měsíců. Peří dospělého ptáka pak mládě získává ve čtyřech až šesti letech a poprvé hnízdí v šesti až sedmi letech, kteréhož věku se ale dožije jen každé desáté mládě.
Fregatky se dožívají pětadvaceti až pětatřiceti let.
