Oč by jen byl člověk ochuzen, kdyby kolem něho nebylo zvířat, zejména pak některých. Protože zvířata, to není jen maso, mléko, vejce, kůže, sádlo, kožešina a jiný materiál nesporné užitné hodnoty. To není ani pouhé potěšení, obveselení lidského jedince, to není pouhý zdroj zoologického poznání. A není to ani fyzická síla, již člověk opanoval a užívá ku svému prospěchu.

Zvířata jsou člověku užitečná, a to v míře hojné, i v oblasti jazykové. Samozřejmě jen některá, samozřejmě v různé míře, některá více a jiná méně.
Oč jen by byla lidská mluva ochuzena, kdyby nebylo zvířat! Vždyť si to jen vezměte! Jak bychom se jenom nejednou oslovovali, kdyby nebylo mezků, oslů, volů, kanců, bejků, krav, hovad, prasat, beranů, sejčků, telat a dobytků, ale pro zjemnění nakousnutého třeba i koček, kočiček, koťátek, myšiček, berušek,…?
Co vše bychom si jenom museli odepřít třeba v mezilidských vztazích! Z toho příjemného si zmiňmě kupříkladu, že bychom nemohli dělat prasárny či prasečinky, zanášet, tokat či klokanit na neonatologii, z toho nepříjemnějšího pak všechno vyslepičit, opičit se, být na sebe jako psi či být jako hyeny, případně supi, být člověk člověku vlkem.

Nemohli bychom být ani lvy salónů, ani ošklivými káčátky.

Nemohli bychom se zabejčit či být jako mezek, ani bychom nemohli být jako ovce.

Nemohli bychom ani řvát jako pavián, ani mlčet jako ryba, ba dokonce bychom nemohli ani zvolit zlatou střední cestu a papouškovat to, co říkají jiní.
Nemohli bychom být pomalí jako šnek, i kdybychom (ne)byli slabí jako moucha.

Nemohli bychom se ani slézat jako švábi na pivo, abychom někde vejrali jako tele na vrata na kdejaké velké zvíře.
Nemohli bychom dělat koniny, kraviny, voloviny ani ptákoviny, čehož výhodou by bylo snad jedině to, že by nikdo nemohl sýčkovat a koukat na nás jako sůva z nudlí. Což by nebylo příjemné, protože bychom neměli hroší kůži.

Světu by nemohla vládnout chobotnice, pro kontakty s níž by nám třeba ani nemohli ostříhat kohouta na hlavě na ježka, až by nám ve vězení nasadili „medvěda“. To v lepším případě, protože by pro nás taky mohli, totiž vlastně nemohli, rovnou přijet havrani.

A ještě jsem chtěl zmínit to, že bychom nemohli v továrních halách jezdit s ještěrkou a nemohli bychom ani někomu zobat z ruky. Ale nevím, jak sem toto zakomponovat; schází mi oslí můstek.