Podíváme se na povely Štěkej a Aport a nácvik chůze po kladině, což z pohledu běžného pejskaře jsou možná trochu luxusní a nepotřebné záležitosti, nad kterými snadno mávne rukou, ale pokusím se vás přesvědčit, že tomu tak není a všechny tři dovednosti mohou být velmi užitečné jak vám, tak pejskovi.
Pokud chcete někde se svým psem vzbudit hrůzu a dát najevo druhému člověku, kterého se obáváte, že pes je nebezpečnější než vypadá, prosté zaštěkání vykoná své, ať už jste přesvědčeni, že se k vám právě vloupává zloděj, nebo se k vám blíží na procházce někdo, kdo nevzbuzuje pranic vaši důvěru. Aport ocení páníčci, kteří se nechtějí marně honit za psem, aby jim vrátil jejich míček nebo klacek, což je vysilující natolik, že na samotné vrhání nezbyde psovodovi tolik energie. Mazanější pejsci to pochopili a cpou pánovi aport do ruky samovolně. Při překonávání překážek a chůzi po kladině pejsek získává potřebnou stabilitu, cvičení je pro něj většinou velmi zábavné a roste jeho sebedůvěra.
Štěkej
Povel „Štěkej“ se musí začít cvičit již u štěňátek. Vždy, když začne z jakéhokoliv důvodu štěkat, zdvihneme prst, nakloníme se nad pejska a pobízíme ho povelem: „Štěkej“, dokud štěká. Zjistěte, na co nejčastěji štěká, to mu ukazujte a opět se zdviženým prstem velte, aby štěkal.
Pokud se nacvičuje tento povel se skupinou psů, kde to někteří již mají zafixované, stane se, že se rozeštěkají druzí a ten, co se to učí, se přidá. Cvičí se v řadě vedle sebe, kdy opět štěkají všichni psi.
Je také důležité, aby malé štěňátko nikdo nehuboval, když začne štěkat, a nechtěl, aby honem zmlklo. Naučit štěkat na povel dospělého psa bývá někdy velmi nesnadné.
Aport
I s tímto povelem je nejlépe začít hned u štěňátek. Při hře upoutáváme zájem štěňátka o předmět, aby jej vzalo do tlamičky. Pak se s ním hrou s předmětem lehce přetahujeme. Nakonec necháme pejska „vyhrát“, aby si s předmětem mohl hrát. Zjistí, že sám si tak nevyhraje a předmět přinese k nám, protože to je větší zábava.
Psovod dává pejskovi povel „Pusť!“ a bere pejskovi předmět. Pak jej hodí na malou vzdálenost asi 2 až 3 metry a vyzve pejska povelem „Aport“, aby předmět přinesl. Pokud se pes za předmětem nerozeběhne, jde psovod k předmětu a snaží se psa vyprovokovat k tomu, aby předmět vzal do tlamy. Pak si s ním opět s předmětem hraje až k povelu „Pusť!“.
Pokud pes jeví tendence s aportem odbíhat, rozhodně ho nehoníme, protože tato činnost by mu přišla nepochybně zábavnější než samotné aportování. Cvičíme pejska na stopovačce. Hodíme aport, zavelíme a pejska, který uchopil aport, ale nechce ho přinášet, si přitáhneme k sobě. Pak povelem „Pusť!“ odebereme aport a psa pochválíme.
Povel „Pusť je vhodné nacvičovat ještě před aportem, jakmile ho pes umí, odhodíme předmět na malou vzdálenost – asi dva metry a rozběhneme se směrem k předmětu. Jakmile pes aport uchopí, odbíháme jinam, pes nás pravděpodobně bude následovat. Když nás doběhne, otočíme se čelem k němu a poručíme „Pusť!“
Většina psů jsou dobří aportéři a není problém je aportování naučit. Pokud pejsek nemá o aportování zájem, je dobré předmět umístit na tenký provázek, ukázat pejskovi, odhodit a pokud k němu neběží, začít pomocí provázku předmětem pohybovat. Na pohyb většina psů reaguje. Je možné si taky přivázat na provázek smetáček, nebo táhnout za sebou jemně větvenou, hustou větvičku např. břízy, aby se ve psovi probudil lovecký pud. Pozor, abychom psa neuhodili předmětem, aby se pak aportu nebál!
Pokud pes po uchopení předmět opět pustí, pohyb předmětem pomocí provázku jej znovu upoutá. Když provázek přitahujeme, nakonec se s předmětem dostane před psovoda a pak uchopíme předmět a dáváme povel „Pusť!“.Za každé dobré provedení pejska vychválíme a dáme také odměny. Pokud cvik dobře zvládneme, pejsek si pak sám říká o házení aportu.
Překážky
Chůze po překážkách a jejich překonávání je jednou z disciplin zkoušek poslušnosti. Ač by se laikovi mohlo zdát toto cvičení na první pohled trochu zbytečné, je velmi užitečné – nejen pro trénování motoriky pejska – na překážkách se pes naučí se sebejistě pohybovat v nezvyklém terénu, ale i pro spolupráci pán – pes má toto cvičení velmi dobré výsledky. Pes se naučí na pána spoléhat, posílí to jeho vazbu k pánovi a zároveň je to blahodárné i pro jeho sebevědomí. V neposlední řadě je také pravdou, že když se pejsci naučí překonávat překážky, toto cvičení je většinou velmi baví.
Při nácviku začněte kladinou. Kladinu je vhodné učit co nejdříve. Zavelte povel vpřed a ukažte směrem, kam se pes má vydat. Od počátku je nutné si neustále uvědomovat, že pes nesmí z kladiny spadnout. Nenecháme ho ani kdekoliv seskakovat. Vždy ho navádíme na kladinu přímým směrem, nenecháváme ho ani naskakovat z boku.
Vodítko mějte prověšené, psa nenechte zpomalovat, ani předbíhat, měl by kráčet vedle vás. Tomu je potřeba přizpůsobit i vaši chůzi, tedy zrychlit při sbíhání a nabíhání psa na šikmé plochy na začátku a na konci kladiny.
Pokud se pes na kladině zastaví a nechce jít dál, nedovolte mu nikdy seskočit. Pokud se pes zarazí před náběhovým prknem, případně v části vedoucí vzhůru, snaží se seskočit nebo se prkno obejít, nepoužívejte sílu, ale pokuste se jej nalákat na pamlsek nebo míček v ruce. Pokud zareaguje, nechte ho vyběhnout nahoru, pak ho zastavte a pochvalte.
Je důležité psa dovést až do konce, nejkrajnější možnost je ho vzít do náruče a sundat, ale nenechat ho seskočit.
