Potápka roháč je středně velký vodní pták žijící po celé východní polokouli, dosahující velikosti až půl metru, třičtvrtě až více než jednoho kilogramu hmotnosti a třičtvrtěmetrového rozpětí křídel, přičemž samice bývají menší.
Dlouhé tělo a krk má porostlé měkkým, hustým a vodotěsným peřím, má vysoce pohyblivé klouby nohou a kožní laloky na těchto, díky čemuž dobře plave, naopak na souši je nemotorná. Křídla jsou černá, hřbet a boky hnědé, spodek těla bílý, nohy zelené, obličej světlý a zobák tmavý, dlouhý a zašpičatělý. V době rozmnožování má tmavou chocholku a výrazně roztažitelná tmavohnědá límcová pera s černými konci. Obě pohlaví se od sebe barevně neliší, jen mladí ptáci mají tmavé pruhy na hlavě.
Má raději hlubší vodní plochy s rákosím, v němž hnízdí, a dostatkem potravy. Potravu tvoří hlavně menší ryby, pro něž se dokáže potopit až dvacet metrů hluboko, případně i hmyz, korýši, měkkýši, pulci a žáby.
V našich končinách hnízdí zpravidla od dubna do července a v období rozmnožování je monogamní, tedy žije v párech, v jiných údobích však tvoří větší hejna. Hnízda si staví ukrytá v rákosí v mělké vodě nebo nízko nad vodou z odumřelého rákosí a dalších vodních rostlin, hnízdí jednou až dvakrát do roka a pokaždé klade tři až šest vajec, jež jsou při opuštění hnízda zakrývána rostlinami.
Mláďata se líhnou po skoro měsíční inkubaci a pečují o ně oba rodiče. Mláďata dokážou hned po vylíhnutí plavat i se potápět, tři týdny se ale nechávají nosit na hřbetě rodičů, než je rodiče počnou sami odhánět. Po asi dvou a půl měsících se mláďata stávají zcela samostatnými. Na hnízdiště se pak vracejí, pokud tam není nedostatek potravy, dospívají ve dvou letech a na svobodě žijí vesměs deset až patnáct let.
Potápky jsou zčásti tažné. V Čechách přezimují jen jedna až dvě tisícovky kusů, ostatní odlétají do zimovišť, hlavně do Středomoří a k pobřeží Atlantiku, odkud se v dubnu vracejí. Létají nízko, s nataženým krkem i končetinami.
