I když zvířata, snad kromě papoušků, nemají lidem co kecat do života, a také tak vesměs ani nečiní, přesto nejednou lidem vzorem jsou. Vzorem, jímž by se člověk měl řídit, nechce-li obětovat sám sebe.
A toto se týká nejednou hlavně zdravého životního stylu.
Třeba stravování. Takový králíček, zajíček a kdejaký jiný …íček. Papají zeleň či zeleninu od rána do večera a leckdy i dlouho do noci a jak jim slouží nejen zažívání! Sice je pravda, že jim lidé vesměs nedávají dostatek mrkvičky, která je prý dobrá na oči, takže zřejmě nevidí jasně svou pekáčovou budoucnost, ale i to je vlastně dobře, protože alespoň nepodléhají stresu, který rovněž zdravíčku neprospívá. A což teprve taková kravička! Co ta toho zeleného spase a jak se přežvykujíc olizuje! Nebo ptáci, živící se zdravými semeny nebo hmyzem, jenž je prý zdrojem vysoce kvalitních proteinů, zatímco cholesterolem neoplývá!
Nebo takový pohyb. Laně ladné jako laňky, srnky jako srnky, jak jen ty člověku naznačují, že by neškodilo si jít zaběhat, aby jeden nelenivěl a netrpěl obezitou. A jak nám žádoucnost tohoto pohybu naznačují pelášící zajíci a další hbití tvorové! A ti pak, kteří se pro genetické předpoklady příliš rychle hýbat nemohou, nám naznačují, že by nebylo na škodu se aspoň projít. Vždyť to, co u nás nachodí kráva a v cizích krajích dejme tomu slon, to by měl zvládnout i daleko hubenější tvor zvaný člověk.
A proč jen chodit nebo běhat? Jak nám naznačují ryby, krokodýli a jim podobní, zdravé je i plavání. Člověk si párkrát hupne do vody a hned je štíhlý jako štika či úhoř. Nebo co takový rovněž zdravý šplh, jak nám ho předvádějí veverky, co takový žabí a klokaní skok daleký, rosniččino lezení po žebříčku, hadí plížení nebo kohoutí skok na slepici…
Snad všechna zvířata nám jdou příkladem i v otázce volby nápojů. Vždyť vesměs jedno jako druhé bumbají jen čirou (pomiňme, že někdy i nečirou) vodu, neslazenou, nealko, bez barviv, éček, umělých sladidel a jiných prevítů. Žádný alkohol, tím méně pak metylalkohol.
Prostě bychom si asi měli vzít ze zvířat příklad. Vstát třeba i teď od počítače a jít se aspoň trochu pohnout, odložit ty brambůrky a dát si něco zdravějšího.
Jenže já vím, jsme civilizovaní, takže co je nám do nějakých zvířat?
Tedy minimálně do prvního infarktu.
