Jak si takové štěně představujeme? Malý chlupatý uzlíček. Přítulné zvířátko, které nám láskyplně olíže tvář. Bude spokojeně pobíhat po bytě či zahradě. Na procházce se za námi a naším roztomilcem budou lidé ohlížet. V každém vzbudí něhu a radost. V budoucnu z něj bude skvělý přítel. Vyhrajeme kdejakou výstavu. Lékaře navštívíme jen při nutném očkování.

V článku Jak vybrat psa jsme probrali všemožné úvahy, které by měly předcházet a doprovázet vaše rozhodnutí pořídit psa a jaké plemeno. Dnes nás čeká poměrně nelehký úkol. Vybrat si štěně našich snů. Štěně s tou správnou povahou, odpovídající plemennému standartu (vzhledem k široké škále plemen, jistě pochopíte, že tato část nebude obsahem článku) a zdravé. Možná si říkáte: “Co je na tom těžkého? Přijdu k chovateli, okouknu pár štěňátek, a které se mi bude nejvíc líbit, to si vezmu.” Povím vám příběh mých známých. Budeme jim říkat třeba Novákovi.

Jeden smutný, ale poučný příběh.

Před lety, když byli Novákovi ve věku, kdy se lidé častěji uchylují k neuváženým a emotivním činům, se rozhodli pro pořízení pejska. Vybrali si plemeno Rotvajler. Co je k tomu vedlo si už nikdo z nich nepamatuje. Snad jen, že pan Novák chtěl velkého psa. V dětství mívali doma oříšky, které nikdo nijak nevybíral. Prostě byli odněkud přineseni domů a tam následně se přemýšlelo, co pejsci všechno potřebují.

Novákovi obvolali pár inzerátů a zajeli k jednomu chovateli, který nabízel čistokrevná štěňata bez PP. Fenku měl uvázanou na malém dvoře. Po celou dobu návštěvy tam běsnila. Štěňátka přivedl ze sklepa. Novákovi nikdy dřív štěně rotvajlera neviděli (jen na obrázcích nebo už odrostlé psy). Vyhublá a protáhlá tělíčka jim proto připadala úžasná. Paní Novákovou, jemnou to osobu, zaujala posmutnělá fenečka. Tu si nakonec odvezli i domů. Celou cestu vlakem netečně ležela v tašce. Podobně sklesle se chovala i doma. Moc nechtěla žrát. Do tří týdnů zemřela po převozu na veterinární kliniku. Diagnóza? Parvoviróza. Častá nemoc rotvajleřích štěňat. Novákovi byli smutní. Teď už věděli více informací. Celé tři předchozí týdny zjišťovali o rotvících co se jen dalo. Pořídili pár knížek. Toto plemeno se jim moc líbilo, tak se po zvážení vydali na nákup nového pejska. Tentokrát našli chovatele, který působil solidně. Štěňátka i fenka žili v pěkném prostředí. Štěňátka měla veškerá očkování. A byli to pořádní macci. Pár jich mělo podkus. Takže ač štěně s PP, byly o 5tis. levnější než pejsci vhodní i na výstavy. Novákovi výstavní kus nepotřebovali. Takže vybrali Fredyho s podkusem a za rozumnou cenu 5000,- Kč. Předchozí štěně stálo 3500,- Kč. Novákovi byli informováni, že by se mohlo štěně u nich doma opět parvovirózou nakazit. Ale chovatel je ujistil, že štěně bylo naočkováno, takže už má určitě protilátky a pravděpodobnost nákazy je tudíž mizivá. A navíc, pokud si ho vezmou až za dva měsíce, je možnost nákazy úplně stejná. Záleží jen na momentální obranyschopnosti štěňátka a ta se prý za dva měsíce nezmění. A tak zvítězila touha po kamarádovi a Novákovi si pejska odvezli domů.

Fredy se měl čile k světu. Byl to mazel a snědl vše, co mu páníčci nachystali. Po měsíci se u něj náhle projevil průjem a zvracení. Veterinář ihned nasadil injekce a další léčbu. Bohužel, průběh nemoci byl tak silný, že Fredy do tří dnů pošel. Opět parvoviróza.

Rotvíci stáli Novákovy přes 10000,- Kč. Hodně nervů a velmi smutné vzpomínky. Je jasné, že Novákovi postupovali nerozvážně a částečně i nezodpovědně. Později si pořídili další dva pejsky. Ale to byla spíš náhoda. Jeden z útulku, druhý nalezenec z dálnice. Oba se dodnes těší dobrému zdraví.

Tímto příběhem jsem chtěla zdůraznit, že je opravdu důležité si zjistit co nejvíce informací o konkrétním plemeni psa, vybrat si kvalitního chovatele a v neposlední řadě pořádně přemýšlet i při výběru konkrétního štěňátka.

Jak vybrat chovatele

Raději si jich objeďte víc, a k jednomu se vraťte. I takový pejsek je investice. A myslím, že je dobré, když podporujeme jen ty chovatele, kteří chov myslí vážně a hlavně zodpovědně.

Navštivte je, prohlédněte si chovné zařízení a s chovatelem si popovídejte. Vy si vybíráte chovatele, ale on si také vybírá vás. Odpovídejte na přiměřené otázky. Získáte si tak jeho důvěru a umožníte mu věřit, že se o pejska budete umět postarat. Sledujte, jak se dospělí psi chovají. Jsou-li poslušní, vnímaví, takoví, jaké je chcete mít. Zvažte celkový dojem z chovatelského zařízení, zda jsou psi dobře krmeni, spokojení a spolehliví. Má o vás chovatel skutečný zájem, respektuje vaše potřeby a důvěřuje vám? Máte pocit, že je schopen vám pomoci a spolupracovat s vámi? Odpovíte-li si ve všech případech kladně, vydejte se na obhlídku štěňátek.

Jak vybrat štěně s povahou, která nám sedne?

S chovatelem si můžete domluvit návštěvu už po 4. týdnu věku štěňat. Samozřejmě si je ještě brát nebudete. To až tak po 8 – 12 týdnu věku. Ale už teď si obhlédnete, jak se které štěně povahově jeví a domluvíte se, které si zanedlouho odvezete domů. Je to praktické. Pak se vám nemůže stát, že přijedete k chovateli a budete mít na výběr ze dvou posledních štěňátek.

Štěňata pozorujte v jejich přirozeném prostředí. Všímejte si, jak si hrají. Jak reagují na sebe, chovatele, i na vás. Takto malá štěňátka jsou velmi vitální, ale rychle se unaví. Takže je možné, že právě spící štěně si ještě před chvílí bouřlivě hrálo a dovádělo. Štěně, které k vám první přiběhne, je určitě zvědavé, odvážné i společenské. Což ale neznamená, že je to nejvhodnější štěně pro vás. Pokud máte malé zkušenosti a chcete silné hlídací nebo bojové plemeno, neberte si ta nejodvážnější. Nejspíš by za chvíli chtěla vládnout vám a věřte, že výchova silných psích osobností může být velmi nelehká. U těchto plemen volte raději klidnější a rozvážnější fenky. Má-li to být pejsek k dětem, vybírejte štěně hravé, ale ne zákeřné či agresivní. Pokud napadá ostatní pejsky nebo se chová odměřeně vůči pokusům sourozenců o kočkování, může z něj vyrůst rváč či nedůtklivý pes. Ale možná jen nemá náladu.

Povahu pejsků si nechte popsat i od samotného chovatele. Zná je delší dobu a dovede trochu odhadnout, jak by se mohli v budoucnu projevovat. Ale nejdříve si sami zkuste tipnout, jak se jeví vám. Také se s chovatelem domluvte na další spolupráci. Zvlášť pokud pejska budete mít i na chov a výstavy. Může vám následně dobře poradit a pomoci.

A až si pro svého mazlíčka přijdete ve stanovené době, ještě zkontrolujte, jestli je jeho zdravotní stav v pořádku. Sledujte, zda štěně nemá blechy, všenky, nebo jiné cizopasníky. Všenky vypadají jako zrnka písku. Blechy možná nenajdete na první pohled, ale snadno objevíte černé drobty jejich výkalů. Uši musí být čisté, nesmí tu být ani stopy po ušních roztočích, což prozrazuje hnědý tukovitý maz v uších. Prozkoumejte oči. Měly by mít jiskrný výraz, bez výtoku či zákalu. Pozor na trávení štěněte. Oblast kolem řitního otvoru musí být čistá, bez vyrážky a boláčků. Nic podobného nesmí být ani kolem genitálu. Samečky vyšetřete pohmatem, zda mají v šourku obě varlata. Prohlédněte si také bříško kolem pupku. Je-li vyklenutý, může se vyvinout kýla.

Zeptejte se, zda bylo štěně odčerveno a poznamenejte si, jaký typ přípravku byl k tomu použit. K dalšímu odčervení je vhodné používat stejný přípravek.

A já už vám můžu jen přát, abyste si dobře vybrali a společně s pejskem zažili spoustu krásných dnů!

Sdílejte
Předchozí článekO myšičkách
Další článekŠtítonos