Pokud hledáte druh ptáka, který bude méně náročný na chov, je zebřička pestrá tou pravou volbou pro vás. Zebřičky jsou krásně zbarvené s oranžovým zobáčkem a je to ptáček velmi aktivní a čilí. Zebřičky vydávají zvuk podobný pískacím hračkám, ale to by vás od chovu zebřiček odlákat nemělo.
Jak je to s chovem?
Pravdou je, že jsou zebřičky na chov opravdu nenáročné a mohou je chovat i úplní začátečníci. Důležité je, abyste nikdy nechovali jen jednu zebřičku samotnou, jejich chov je vhodný jen v páru. Zebřičky nejsou samotářské a potřebují žít ve společnosti dalších zebřiček, jinak by vám mohla uhynout. Můžete je chovat též v hejnech s rýžovníky či chůvičkami. Zebřičky je vhodné chovat v kleci či voliéře umístěné venku, avšak teplota by neměla klesnout pod 15 stupňů. Dobře opečovávané zebřičky se dožívají věku až 6 let. V kleci můžete chovat i jeden pár zebřiček o rozměrech minimálně 40 x 40 x 50 cm.
Podestýlka a krmení
Podestýlku můžete vytvořit z novin, písečných plátů či ptačího kočkolitu, ale nejlépe poslouží písečné pláty, o které si zebřičky brousí zobáčky. Uvnitř klece by mělo být také krmítka a pítka, záleží kolik párů zebřiček budete chovat. Nezapomeňte ani na hnízdo. Do klece zebřičkám dopřejte přírodní doplňky, ať už jde o větve z ovocných stromů, menší větývky. Radost jim uděláte i koupátkem a zdraví zebřiček podpoříte sépiovou kostí.
Krmíme zebřičky
Jelikož jsou zebřičky nenáročné na chov, týká se tato nenáročnost i jejich stravování. Zebřičky totiž nejsou vybíravé a spořádají opravdu různorodou stravu. Převážnou část potravy by mělo tvořit zrní, ať už je to směs z prosa, řepky, moháru, lněného semínka či senegalského prosa v klasech. Dopřát jim můžete i kousky nakrájeného ovoce či zeleninu, naklíčená semínka či mrkev. Dopřejte zebřičkám i listy pampelišek či pokrájený salát.
