Puma americká je taková velká kočička, dokonce ta největší v Severní Americe. Je největším zástupcem malých koček.
Může být až bezmála dva a půl metru dlouhá a v kohoutku třičtvrtě metru vysoká, s až více než osmdesáticentimetrovým ocasem a více než metrickým centem. Záleží přitom především na poddruhu a zeměpisné šířce, v níž je této dáno žít, větší bývají ty žijící blíže pólům a jejich mužští.
Pumy jsou štíhlé, svalnaté, mají malou hlavu s krátkou obličejovou částí a krátkýma kulatýma ušima, mají silné končetiny, díky nimž jsou mrštné a skáčou až dvanáct metrů daleko a pět vysoko. Mají jednobarevnou, žlutohnědou, červenohnědou až hnědošedou srst, břicho a pysky bývají skoro bílé a uši a konec ocasu černé, zamlada bývají skvrnité s tmavšími kroužky na ocase.
Pumy neumí řvát, umí však příst, umí šplhat a ač nerady i plavat a jsou více příbuzné s domácími kočkami než se lvy.
Žijí po celé Americe, v horách, lesích, stepích, pralesích, kdekoliv jsou jen trochu vhodné životní podmínky.
Vyhýbají se místům, kde žijí jaguáři, a straní se povětšinou i samy sebe navzájem, vyjma doby páření žijí samotářsky na svých teritoriích, jejichž rozlehlost závisí na množství potravy, od pouhých desítek až po tisíc čtverečních kilometrů. Pumy si svá teritoria značkují močí a škrábanci v půdě či sněhu, zpravidla se ale o tato navzájem neperou.
Papají různé kopytníky a menší zvířata, případně i hmyz a jiné predátory, méně dobytek a jiná hospodářská a domácí zvířata, vyjímečně člověka a mršiny. Kořist loví ze zálohy, zmocní se jí jediným skokem a prokousnutím vazu a pak ji před jinými masožravci ukryjí či zahrabou, aby se na ní mohly živit delší dobu.
Dvě až tři čtvrt- až půlkilová mláďata se většinou rodí na konci zimy nebo zjara po devadesáti- až stodenní březosti ve vystlaných doupatech nebo na jiných chráněných místech, a byť jsa kojena až tři měsíce, živí se již v šesti týdnech věku i masem. S matkou zůstávají až dva roky, sourozenci spolu navzájem i déle.
Pohlavně dospívají v devětadvaceti měsících, množí se ale teprve když mají vlastní teritorium. Dožívají se až deseti let na svobodě a až dvaceti v zajetí, od mládí chované pumy si lze ochočit.
Mimo člověka je jejich přirozeným nepřítelem jen medvěd baribal.
