Smutný, přesto velmi známý obraz, kdy majitel svého psa venčí jen na vodítku, nikdy ne tzv. na volno. To, že v některých částech města psa nemůžete pustit z vodítka či ho při přecházení frekventovanějších cest máte na vodítku, je především o bezpečnosti. Co však majitelé, kteří svého psa venčí venku pouze na vodítku a nikdy mu nedopřejí volnost? Je to správné? Nebo jde jen o zanedbanou psí výchovu?
Chyba již na začátku
Po pořízení štěňátka od každého v okolí slyšíte: Musíš naučit psa chodit na vodítku! To je pravda. Chůze na vodítku je pro vás v některých chvílích úlevou a pro psa znamená bezpečí. Psa na vodítku máte, když jdete u silnice, na výletech, kde je více lidí, v národních parcích či při procházce městem. Je to pro něj bezpečné. Co by vám však měli ostatní majitelé psů říct, je také to, že byste měli svého psa naučit chodit na volno, aby si svůj život pořádně užil.
Je to na vás!
Už od malého štěňátka byste měli psa učit, jaké to je, když si běhá na volno. S tím přicházejí také povely: ke mně, k noze či zůstaň. Pokud budete mít psa na volno a necháte ho se seznamovat s dalšími psy, pes bude vědět, že to nejsou jen nepřátelé, s kterými se v životě nedostal do kontaktu. Učte svého psa chodit u nohy, když jde okolo vás nepřátelský pes, nechte ho proběhnout a když budete chtít, stačí ho zavolat povelem ke mně. Je nám jasné, že ne vždy pes poslechne. Ale není lepší nechat psa proběhnout, na procházkách v přírodě ho mít na volno puštěného, než ho celý život tahat jen na vodítku a bát se, že vám uteče? Nezapomínejte, výchova vašeho psa je jen a jen na vás.
