Mravence asi budete znát, že? Přinejmenším toho nejznámějšího, tedy Sekorova Ferdu. A máte-li pak příležitost tu a tam zavítat do lesa, ale klidně nejen tam, nejspíše jste už někdy natrefili i na nějaké to opravdové mraveniště.
Tedy nejčastěji na takovou kopičku či přímo hromadu poskládanou z nesčetného množství jehliček a jiného materiálu, jenž po okolí sesbírali oni droboučcí tvorečkové zvaní mravenci podobně dávným stavitelům pyramid. Pomiňme tu pro tentokrát fakt, že mravenci bydlívají i v jiných druzích příbytků, včetně těch lidských, protože o to tentokrát nejde.
Chcete-li v okamžiku takového nálezu, usedněte poblíž a pozorujte tuto stavbu. Co uvidíte, to by nejednomu z našinců mohlo být inspirací.
Stačí se jen bedlivě dívat na to drobné hemžení.
Mraveneček v lese / těžkou kládu nese… jak jen tato známá říkanka odpovídá skutečnosti! Co všechno jen ten drobeček dokáže unést, přinést, vynést třeba až na samý vrchol pyramidy a tam osadit na patřičné místo!
A nemusí jít nezbytně jen o stavební materiál, protože takový jediný mravenčí „číšník“ unese i „svačinku“, jež postačí nejednomu mravenci na nejeden den.
A pokud už na zdroj obživy narazí, nenechá si naleziště sám pro sebe neboli pro strýčka Příhodu. Rozdělí se s ostatními, méně úspěšnými nebo pracujícími právě v jiném oboru.
Unese mnohonásobně víc než sám váží, a tak mravenčí mrakodrap jen vzkvétá. Obzvláště díky tomu, že takový mravenčí dělný lid kooperuje, spolupracuje navzájem, předává si poznatky, no a za takového stavu věcí je práce i vcelku potěšením. Klidně hledejte mravence-parazita, který se válí někde za bukem a čeká, až to ostatní odřou za něj. Nenajdete.
Totiž vlastně byste nejednu takovou osobičku našli, ovšem tato nepracuje pouze proto, že jsou jí svěřeny jiné povinnosti. Je-li tato relativně hojnou, jedná se o dělnici-bojovnici, takovou gladiátorku, jež brání své mraveniště a rozšiřuje teritorium vytlačováním jiných mravenčích kolonií v zájmu svých spolumravenců či soumravenců. Odpočívá, aby nabrala sil, a pak vyráží na válečné tažení, podobna třeba našim husitům, kteří to dotáhli kdysi rovněž pěkně daleko. Je ochotna položit život za císaře pána a jeho rodinu… totiž vlastně chtěl jsem říci za královnu alias matku, jež je tou poslední, která „nic nedělá“. Ovšem i zásluhy této jsou nezpochybnitelné, protože tato své impérium osobně založila a plodí stále nové a nové mravence. Její zásluhy jí nikdo neupírá, jsou nezpochybnitelné, není tudíž třeba voleb, plebiscitů, impeachmentů, pučů.
Každý má své místo a vše jde, aspoň navenek, jako na drátkách.
Na rozdíl od společenství lidského. Bohužel. Protože mravenci mají to štěstí, že nejsou lidmi.
