Tygr indický alias bengálský je nejhojnější poddruh tygra, a byť není kriticky ohrožený, je chráněný. Žije hlavně kolem ústí řeky Gangy, v Indii a Bangladéši, ale i v Nepálu, Bhútánu, Sundarbanu a Myanmaru.
Samec měří dva až tři metry na délku a až devadesát centimetrů v kohoutku a váží až třista kilogramů, ocas mívá kolem metru; většinou ale dorůstá jen čtvrt tuny a tří metrů i s ocasem. Samice pak mívají v průměru dva a půl metru na délku, osmdesát centimetrů na výšku a stopadesát kilogramů, ač rekordmanky mohou dosáhnout i tří metrů i s ocasem a dvou set kilogramů. Tělo je pokryto řidšími černými pruhy než jak je tomu u tygrů jiných, barva je žlutá až oranžovohnědá.
Žije hlavně samotářsky v lesích, kde si vytváří až padesát čtverečních kilometrů rozlehlá teritoria. Loví hlavně v noci a protože nemá vytrvalost v běhu, loví hlavně oslabené a zraněné tvory, k nimž se připlíží a lapí je skokem zezadu, načež jim prokousne hrdlo nebo zlomí vaz. Kořist následně ukrývá v křoví listím, aby ji uchránil před jinými predátory a mohl na ní hodovat delší dobu. Loví hlavně buvoly, ale i menší tvory či jiné predátory a někdy si troufne i na nosorožce a mladé slony.
Rozmnožuje se na jaře, samec a samice jsou spolu v době páření dvacet až osmdesát dní v jejím teritoriu. Samice mívá tři až čtyři slepá mláďata, jež jsou asi osm týdnů kojena, poté krmena kousky masa a následně je matka nechá lovit si potravu samotná; tygři indičtí tak dokáží sami lovit již ve věku nižším než jeden rok.
