Považujete vašeho zvířecího miláčka za člena rodiny? Prozradíte nějakou příhodu z vašeho společného soužití? Jak se s tímto úkolem poprali naši čtenáři?

Barbora 
Já mám už tři roky psa. Od malička jsme se ho snažili cvičit. Takové ty obyčejné cviky sedni, lehni, atd. Později jsme přešli na otočky, mávání a dost populární kousek: Dělej mrtvého. Od té doby na jakýkoliv povel sebou práskne o zem a dělá mrtvého. Ostatní kousky z něj musíte doslova dolovat, ale mrtvolku předvádí opravdu bravurně.

Milena
Máme už dlouho Andulku, jménem Lora. Celý den bez přestání řve, je slyšet snad všude. I přesto ji máme rádi. Za svůj andulčí život už toho zažila spoustu. Jednou se jí do klece dostal křeček, a souboj, který pak nastal, musel být opravdu tvrdý. Na zdi jsme našli i malé stříkance od krve, a křečka o několik dní později, překvapivě zdravého.

Sabina Grófová 
Mám doma kočku i psa, vlastně fenku. Kočka se jmenuje Čiko a velmi ráda navštěvuje mé sousedy. Fenečka se jmenuje Kim, je to kříženec yorkšíra a nejspíš knírače, ale vypadá spíš jako malá hyena. Je strašně flekatá. Její hyperaktivita by se mohla rozdávat. Bohužel si s ní moc nevím rady, stále něco kouše (ničí) a s venčením to taky není moc slavné. Pokaždé když s ní jdu, tak se vyčůrá už ve výtahu, i když byla třeba před hodinou, nevím, co s tím má dělat. Ale i přesto všechno ji neskutečně miluji

Helena Cardova 
Máme dvouletou perskou kočičku Michalku a považujeme ji určitě za člena rodiny. Každé ráno lítá po celém bytě jako pošuk. A hraje si na pejska, když ji hodíme zmuchlaný papírek, tak pro něj běží a přinese ho.

Popocatepe
Mám doma 2letého Mainského mývalího kocourka, kterého za člena rodiny určitě považujeme, protože s ním trávíme spoustu času a myslíme na něj, stejně tak jako na sebe. Ale na druhou stranu musím říct, že nemám ráda, když lidé upřednostňují zvířata před svou rodinou nebo přáteli.
Co se příhody týče. Vzhledem k tomu že je kocourek domácí, protože máme před barákem frekventovanou silnici, tak nás potkávají vtipné situace pouze z domácího prostředí. Například každý večer, když kocoura odnáším z mého pokoje do „jeho“ spacího pokojíku, tak nastává neuvěřitelná honička. Mám obrovskou postel a kocour to začal zneužívat. Vždy když vidí, že vstávám od počítače, vyletí z mé postele a začne se mi schovávat a lítat dokola postele, protože ví, že já než oběhnu jednu stranu, abych se k němu dostala, on už bude na druhé straně. A tak se tu každý den naháníme asi 10 minut, než to jednoho z nás přestane bavit.

LUCIE 
Zdravím, my máme doma takového pubertálního hafáčka, jmenuje se Cézar a je to pitbulek. Vlastně jsme ho s přítelem zachránili a v pěti měsících jsme si ho nechali. Minulý týden jsme se šli koupat do řeky, jeho plavání mi připomínalo čertíka z pohádky Princezna ze mlejna. Najednou kolem nás začali jezdit lidé ve člunu i na lyžích a voda se změnila v maličké české moře, prostě velké vlny. Neváhala jsem a skočila do vody pro Cézara, aby se neutopil. Málem mě spíš utopil on, byl v šoku, co se děje. Bylo to velice dramatické a komické. Všecko dopadlo dobře, oba jsme to přežili, je to přece jen moje miminko a nedám na něj dopustit, takže ho neustále zachraňuji jako princ v pohádce.

Soňa Vaňková 
My máme doma koťátko takové vetší, jmenuje se Miki a se mnou spí každý den v posteli a kolem 7 hodiny mě vždycky zbudí . Jednou nám donesl domu myš a začal mňoukat. Ještě si vzpomínám, nedávno nám chodil kolem krbu, tak jsme se divily, proč mamka pak otevřela krb a odtamtud vyletěl černý pták.

Romana Ryzáková
Máme v rodině 3 psi Kellinku, Barču a Aileen. Kellinka je ovčák, Barča je naše nalezená babička a Aileen je číňánek (labutěnka) takže takový normální gaučák. Ale jednoho dne si Ája usmyslela, že se v podzimní večer dojde vyvenčit na křižovatku. Jelikož jsme neměli stále pořádně dodělaný plot, mohla všude a taky v noci není vidět je celá černá. Po chvilce jsem jí začala volat ale nic. Najednou vyběhla celá mokrá a snažila se ze všech sil doběhnout ke mně, ale dál už nemohla. Vzala jsem ji do náruče, jen kňučela a klepala se. Začala jsem křičet na taťku, že jí asi srazilo auto. Tak jsme jeli na veterinu. Doktor řekl, že je jen vyděšená, dal jí injekci a jeli jsme domů. Po dvou strašných dnech jejího zvracení a skoro nežití jsme nevěděli, co máme dělat. Nakonec při další návštěvě veteriny jsme zjistili, že má vyhřezlou plotýnku a brániční kýlu. Operace byli velice drahé, tudíž jsme si k Vánocům nemohli dát pod stromek nic jiného než Áju s červenou mašlí.

Kristyna Matajzikova 
Já mám doma psa kokršpaněla a říkáme mu Endy. Když byl malý, choval se jako králík, protože jsme měli i králíka, králík udělal hop pes za nim králík hop na židli, pes hop za ním, králík hop na parapet za vnitř a pes a málem vyletěl z okna, kdybychom tam neměli ti mřížku. Z toho vyplývá, že nám teď králík vychovává psy už od štěňátka.

Tereza Marková 
Máme doma Westíka Ríšu, je to takový náš malý čertík, tvrdohlavé čelo, ale jinak bych ho nevyměnila za nic na světě už, jak zpívá Jarek Nohavica ve své písni Pes, je to, jako by byla právě o Ríšovi. Jinak příhod mám nespočet, to bych tu seděla ještě do zítra. Je to „velký“ hlídač za plotem, kabrňák, ale před velkým psem sklopí uši a ocasék a je jako pěna.

Verča Vlaháčová 
Naše kočičí miminko Jammie, jsme si domů přinesli, když mu byly dva měsíce. Když jsme šli ve třech měsících na veterinu, tak jsme se dozvěděli, že máme holčičku. Spinká s námi v posteli, ale když nás ve čtyři ráno budí a chce se mazlit, musí za dveře, jinak bychom se nevyspali. Je to naše zlatíčko.

Barbora Klejchová 
My Máme francouzského buldočka jménem Ferdík, který má jednu necnost – jakmile uvidí jakékoli kolečka v pohybu, tak nedá pokoj, dokud ho někdo nevezme a někam „neuklidí“ z dohledu, je do kol a koleček blázen. Jinak je to samozřejmě náš domácí miláček a člen rodiny. Doma má plyšové hračky nebo kousací botičku, kterou vždycky donese, položí ji na podlahu a začne na ni vrčet, dokud si ho nevšimneme a nejdeme mu ji házet po předsíni.

Kytinka 
Tak určitě ano, protože děti už odešli a defakto já zůstala přes týden sama doma, takže mám dva pejsky, se kterými se opravdu nenudím, a legoušek, ten nám nadělal nejednu starost, ať už schovaný za monitorem, nebo v kytce a dokonce se několikrát vyhříval na zábradlí našeho balkónu v druhém patře. Tak si dokážete představit, co dokáže taková obří ještěrka, když je vyplašená, to bylo vždy halóo, ji sundat bez újmy dolů.

Petra Svobodová 
Doma máme dokonce dva štěkající členy rodiny. Fenečka kříženečka je nalezeneček, ale už 8. rok nám dělá život veselejším spolu se stafordím 15tiletým dědečkem. Každý den se těším domů, kde na okně sedí Nelynka a čeká, až se vrátím z práce. Pak vyběhne i Atosek, který už neslyší a tak se řídí podle ní. Ocásky vrtí ze strany na stranu a vítání je pak dlouhé. Příhod jsme už prožili mnoho a doufám, že nás jich ještě spousta čeká.

Irena Jakubíčková 
Mého pejska čivavu považuji jako další dítě. Všude chodí s námi, i do obchodu. Má svou kabelku a tak je stále s námi. V obchodě, kde nás prodavač chtěl ošidit, začala vrčet a štěkat. Jinak bývá velmi klidná. Tak jsme díky naší Airii ušetřili naši peněženku.