Rypouš severní je ploutvonožec z čeledi tuleňovitých. Žije v Tichém oceánu u západního pobřeží Severní Ameriky. Za potravou migruje i na sever či daleko od pobřeží a to po zimním odchovu mláďat a po letní výměně srsti.
Ročně žije v moři až tři sta dní a uplave za tu dobu skoro dvacet tisíc kilometrů, loví samotářsky. Při cestách za potravou zpravidla nespí a neodpočívá, lze předpokládat, že relaxuje zpomalením metabolismu při ponoření se.
Poznáme ho podle dlouhého, nafouknutého nosu samců, jenž jim roste od druhého do osmého roku věku. Samec mívá i přes čtyři metry a až dvě a půl tuny, samice necelé tři metry a do sedmi set kilogramů. Samci jsou tmavě hnědí až černí, samice světle hnědé. Končetiny jsou přeměněny v laločnaté ploutve, přesto se rypouš dokáže krátkodobě pohybovat po zemi až osmikilometrovou rychlostí. Samci též mají až patnácticentimetrové špičáky.
Rypouši dobře plavou a umí se potápět, samci loví potravu až v osmisetmetrové hloubce, samice do šesti set metrů. Potopit se mohou až na půl hodiny, zaregistrované maximum bylo sedmasedmdesát minut, mezi jednotlivými ponory uběhnou zpravidla jen dvě až tři minuty, dá se tudíž říci, že tráví většinu života pod vodou. Jako potrava jim slouží hlavně velké ryby, chobotnice a korýši, jež spolknou bez kousání. Na pevnině zůstávají jen v době páření a línání, v tomto období hladoví, jindy na souš nevystupují. Období línání trvá v dubnu až červenci asi dva až tři týdny. Vodu nepijí, ale získávají z potravy a rozkladem tuku.
Rypouši rodí a kojí mláďata výhradně na souši, na opuštěných ostrovech a pobřežích v Kalifornii a Mexiku a ojediněle i v Oregonu, Washingtonu a na jihu Britské Kolumbie. Jejich roční cyklus začíná v prosinci, kdy samci vylézají na obvyklé pláže a asi po měsíci je následují i březí samice, jež samci shromažďují ve svých harémech. O samice mezi sebou samci bojují pohledy, gesty, frkáním a chrochtáním, málokdy dojde i na zuby, jimiž se nejednou zraňují. Dominantní samci mívají početnější harémy, mladí a slabší jsou naopak odstrčení a někdy se vůbec nespáří.
Po dvou až šesti dnech po připlutí do rozmnožovací kolonie mívají samice po jednom 130 centimetrů měřícím a pětačtyřicetikilovém mláděti s černou srstí, jehož kojení stojí samice až polovinu jejich tělesné hmotnosti. Samice jsou v této době agresivní vůči jiným samicím a mláďatům, některá mláďata se snaží napít i od cizích matek a zvýšit tím své šance na přežití.
Čtyřtýdenní mláďata velká asi metr a půl a vážící v průměru necelých sto padesát kilogramů jsou náhle odstavena a jejich srst se mění na srst dospělých. Matky se vracejí do moře a hladová mláďata tvoří na pevnině skupiny a učí se sama plavat a lovit potravu, což trvá až dvanáct týdnů, po nichž definitivně opouštějí pevninu.
Tři týdny po porodu jsou samice čtyři dny opět schopné páření, čehož využívají hlavně dominantní samci. Souboje o samice v této době způsobí zalehnutí až každého desátého mláděte, jež je ve špatný čas na špatném místě. Samice jsou pak březí asi padesát týdnů.
Samci se páří poprvé v šesti až devíti letech, dožívají se dvanácti až třinácti. Samice mívají první mládě jako čtyřleté a žijí patnáct až osmnáct let. Březích bývá každoročně skoro 95 procent samic.
Jediným přirozeným nepřítelem rypoušů je vzhledem k jejich rozměrům žralok bílý.
