Tato šelma a savec žije v Asii, v Nepálu, na severu Indie a Barmy a jihu Číny. Během svého až čtrnáctiletého života dorůstá velikosti kolem padesáti až šedesáti centimetrů a hmotnosti tří až necelých pěti kilogramů, huňatý a široký ocas bývá třiceti- až padesáticentimetrový.
Má dlouhou a hustou srst rudohnědé nebo kaštanové barvy, spodek těla a končetiny jsou černé, kraje uší, čenich a okolí uší jsou bělavé. Hlava připomíná hlavu kočičí, v obličejové části je žlutobílá s hnědými tvářemi a skvrnami pod očima, ocas je tmavě kroužkovaný na červeném podkladě. Nohy jsou před zimou chráněny tlustou kožešinou s pachovými žlázami, prsty má krátké s polozatažitelnými drápy a našlapuje podobna pandě velké na celá chodidla, díky výrůstku zápěstní kosti alias „šestému prstu“ může lépe uchopoval větve a má silnější stisk.
Žije v horských lesích i ve vysokých nadmořských výškách. Žije většinou samotářsky, pouze v době rozmnožování vyhledává podle pachu vhodného partnera. Své teritorium si označuje trusem a s ostatními se dorozumívá kvičením. Páření probíhá na zemi a páry se hned po něm rozcházejí a po řádově čtyřech měsících březosti se rodí obvykle jedno až dvě, vyjímečně až čtyři cirka stogramová holá, slepá a bezmocná mláďata, o něž se matka asi rok stará. Mláďata pak dospívají v osmnácti měsících.
Panda červená žije v noci, přes den spí stočená na větvi. Dobře šplhá a proto je ji možno spatřit spíše na stromech než na zemi. Byť dokáže přijímat masitou potravu, konzumuje především bambusové výhonky, ale i ovoce, plody, kořínky, traviny a lišejníky, z potravy živočišné preferuje mladé ptáky, hlodavce a obratlovce, vejce a larvy hmyzu.
Aby ušetřila pracně získanou energii z bambusových výhonků, hodně spí a málo se pohybuje.
Často se stává obětí lidí a dravců, proti nimž se nedokáže bránit.
