Já ty lidi prostě nechápu. Jsou tak neskutečně divní…

Vezměte si třeba tu jejich část zvanou muži. Tedy samce. Tomu se říká samci? Sice se hrdě nazývají lvy salonů, ale dovolte, abych se zasmál. Chá chá! Co je to za lvy, když každý den chodí do práce, aby uživily svou samičku a mláďata, když se k té své lvici chovají nejednou tak neskutečně změkčile, galantně a laskavě, a když si tolikrát netroufnou zařvat ani ve chvíli, kdy je na nich pácháno příkoří? Kdy nedokážou použít k ochraně svého teritoria nejen drápů, zubů a fyzických předností a dokonce ani zastrašit soky děs nahánějícím řevem? A to jejich kočkování se…

Správný lev má podstatnou část dne prospat, aby načerpal nových sil. Správný lev se má pracovně omezit pouze na to, aby ve vzácných chvílích bdělosti řval jako na lesy a odháněl svým řevem rivaly. Případně aby tyto udolal, pokud by snad nechtěli táhnout pryč sami a po dobrém. Pak se má lev opět rozvalit a klimbat, čekaje, až mu jeho partnerky přinesou až pod nos, tedy pod čumák, něco k snědku. Má se nacpat, natáhnout se, zalaškovat si s některou ze svých lvic a pak si zase jen tak lebedit.

Tak je to normální, tak je to správné.

Jenže ti lidé… nejsou normální. Kdo to kdy viděl, aby namísto samice nesoucí maso samci, nosil samec samici nějakou zeleň zvanou kytice? Kdo to kdy slyšel, aby byl samec bačkora pod pantoflem? A kdo to kdy vůbec viděl, aby samec živil samice?

Lidé jsou prostě divní. Ještě že už tyhle anomální tvory za sklem nemusím pozorovat. Protože jsem vycpaný…