Savec a sudokopytník kudu velký žije na jihu a jihovýchodě Afriky až po Etiopii.

Má štíhlé, až dva a půl metru dlouhé, v kohoutku půldruhého metru vysoké a až tři sta kilogramů vážící tělo s dlouhýma a hubenýma nohama, pokryté hnědou, rudohnědou až šedou srstí se čtyřmi až dvanácti svislými pruhy na bocích. Na hřbetě bývá krátká, většinou černá hříva od hlavy až k ocasu. Malou hlavu mívá většinou tmavší než zbytek těla, s bílým pruhem mezi očima. Samec bývá větší než samice, je agresivnější a má spirálovitě zatočené rohy, které samcům počínají růst v šestém měsíci života a jejich vinutí končí v šesti letech.

Žije v hustých akáciových porostech ve skalnaté nebo kopcovité krajině a ve vyschlých korytech řek v menších skupinkách. Samice tvoří stáda o šesti až dvaceti kusech, k nimž se přidávají mláďata a nedospělí samci, dospělí samci žijí povětšinou samotářsky nebo v malých skupinkách.
Živí se hlavně listím a větvičkami stromů, ale i ovocem, hlízami a trávou, pase se a pije ráno a později odpoledne, vyhýbá se polednímu horku. Případný nedostatek vody kompenzuje vyhrabáváním šťavnatých hlíz.

V době páření dochází k soubojům, jež sestávají z přetlačování se zaklesnutými rohy. K páření dochází po období dešťů v závislosti na té které oblasti a podnebí. Námluvy probíhají tak, že samec předvádí samici své rohy a následně vyčká, zda mu samice povolí se spářit. Po asi osmi měsících březosti se rodí jedno až dvě mláďata, s nimiž je samice dva týdny ukryta v hustém porostu před predátory a posléze pozvolna vycházejí a večer se pasou se stádem. Samci se osamostatní v šesti měsících věku, samice až mezi prvním a druhým rokem života. Pohlavní dospělosti je pak dosaženo v jednom roce až dvou letech.
Dožívá se až třiadvaceti let, pokud je mu však přáno, protože početní stavy klesají kvůli častému lovu a mizení zalesněných ploch.