Křepel virginský je hrabavý pták z čeledi křepelovitých. Pochází ze Severní a Střední Ameriky a žije od Střední Ameriky až po Ontario, nejvíce na východě USA a Mexika a na Kubě, méně na západě USA a Mexika a na většině karibských ostrovů. Záměrně byl ale rozšířen i mimo Ameriku.

Žije hlavně v borových, dubových i bukových lesích a oborách, v křovinatých savanách a na travnatých pláních, kde je v dosahu hustý porost, v němž je možno se díky ochrannému zabarvení  ukrýt před predátory.Obvykle se vyskytují tito ptáci v počtu dvou až sedmi ptáků na hektar v závislosti na množství potravy.

Křepel virginský měří dvacet až pětadvacet centimetrů a váží kolem stopadesáti gramů, křídla mívají rozpětí od devíti do dvanácti centimetrů. Ocas je krátký, zakulacený. Peří bývá šedé, hnědé a bílé, kohouti mají bílé pruhy na tváři a krku a kontrastní černé skvrny na křídlech, slepice jsou méně strakaté. Zobáky jsou krátké, silné a po obvodu jemně zoubkované, u kohouta dole černé a u slepice bílé, oči jsou tmavohnědé.

Létat dokážou tito ptáci sice rychle, ale jen na krátkou vzdálenost, křídla jim tedy slouží jen k úniku v případě ohrožení, jinak především často a rychle běhají.
Jedná se o všežravce, většinu potravy tvoří rostlinná složka. Živočichy konzumují nejčastěji mláďata a slepice před snůškou, kteří potřebují více bílkovin. Konzumují dostupná semena, v zimě ale třeba i žaludy.

Většinu roku žijí ve skupinách, až před rozmnožováním se dělí na páry připravující se na hnízdění. Samci svádějí samice rituálními tanci. Množí se podle regionálních podmínek v různých časových údobích, v teplých oblastech už v únoru, jinde třeba až v srpnu. Mimo teplotu má vliv i dostatek deště znamenající větší množství potravy. Vejce jsou snášena jednou ročně, dojde-li však k jejich ztrátě, může dojít ještě k jednomu až dvěma pokusům. Hnízdo je většinou obyčejný rostlinami vystlaný důlek v zemi, do jednoho hnízda může snášet i více slepic. Jedna slepice snáší běžně dvanáct až čtrnáct vajec, inkubace trvá třiadvacet až šestadvacet dní. vylíhlá kuřata jsou ihned soběstačná, sama hledají potravu a rodiče je jen dva týdny vodí a chrání. Po dvou týdnech se pak mláďata postupně osamostatňují.

Sdílejte
Předchozí článekLenochod dvouprstý
Další článekKagu chocholatý